K ochraně tlakoměrů před tlakovými rázy a pulzy se používají tlumiče.

Tlumiče jsou založeny na principu pomalého průtoku média (náplně) úzkým otvorem (kataraktem), případně labyrintem tvořeného štěrbinami a otvory. Jejich nevýhodou je, že pokud mají být účinné, tak otvory musí být velmi úzké, a časem může dojít k jejich ucpání nečistotami z procesu. Další nevýhodou je, že jejich účinnost se diametrálně liší, když je médium plyn (vzduch) anebo když je tlumič zahlcený kapalinou. Typickým znakem poškození vlivem pulzujícího tlaku je zlomená ručka tlakoměru; jedná se o únavový lom.

Řešením, které eliminuje obě nevýhody, je kombinace membránového oddělovače a kataraktu, tedy velmi úzkého kanálku („trysky“). Katarakt může být velmi úzký, protože je až v oddělené části systému a médium z procesu se k němu nedostane. Pracovní kapalinou je silikonový olej nebo jiná vhodná kapalina o vyšší viskozitě. Viskozita silikonového oleje se s teplotou mění jen málo, a tak má tlumič neměnnou účinnost v širokém rozmezí pracovní teploty.
Jednou možností tedy je zařadit před tlakoměr oddělovač typ W s vestavěným tlumičem.

Proti otřesům a vibracím se tlakoměr dá ochránit také tak, že se pouzdro tlakoměru naplní tlumicí kapalinou (glycerinem). Tato ochrana ovšem není vhodná tam, kde hlavním destrukčním faktorem jsou pulzace a tlakové rázy. K maximu tlumicímu účinku dochází totiž na konci ručky, kde je pohyb nejrychlejší

Ještě účinnější způsob ochrany proti otřesům a vibracím je připojení tlakoměru pomocí kapiláry a jeho umístění mimo chvějící se zařízení, například na zeď budovy. Na začátku kapiláry je membránový oddělovač. Ten může být přírubového typu (typ P), ale je možno volit i z řady jiných konstrukcí. Výhodou je, že kapilára izoluje tlakoměr nejen před vibracemi a chvěním, ale i před pulzacemi a tlakovými rázy.

 

Videa s ukázkami porovnání způsobu tlumení tlakoměrů:

http://www.bhvsenzory.cz